(drsnosrstej kokršpaněl, 28.10.2010, basne)
.
U prostředku chodby potmě
ne -
tady čas nestojí
rty a řasy neochotně
spočinuly v pokoji
k tečkám na tvém nahém nose
staví nové rozměry
a v srdci -
jak po narkóze
zmrzlé stíny -
chiméry.
Slyšíš zvonky?
z mostů délky
brázdí špínu čtyřspřeží
jehly, sponky, buzol střelky
osli, tygři v otěžích
dovnitř toho srdce vjedou
vyloží se, objeví
totiž -
často k tichým slzám vedou
příliš velké úsměvy.
.