(Čardášová.babizna, 16.11.2010, basne)
Na loďce postavené ze vzpomínek
pluji v myšlenkách proti proudu času.
Chvílemi se kymácí, bojuje s peřejemi
to vzpomínky zabolí - smutno je mi.
Tehdy jsem si přála utéci někam
mimo prostor a čas.
Ale voda se uklidní a na hladině slunce jas
oslní a vykouzlí úsměv na tváři.
Život - to je kruh začarovaný -
čas minulý, ten ze vzpomínek utkaný
čas přítomný a
čas budoucí - ze kterého jednou zbude
nostalgie.