(jvacl, 30.11.2010, basne)
Když ráno vstanu
musím se usmívat
Na slunce
jenž nepoznalo lidskou hanu
spěchám se podívat
Na stromy
jenž dodávají sílu
na keře
s květy jasmínu
Na pole
a nebe bez mraků
motýli co hrají si v kole
i na dým ze vlaků
Na šedé domy
v pozadí lesů
Na křičící děti
jak se honí
v slunečním jasu
Na silnici
po které přejede sem tam auto
Na ty nejmenší
jak volají:mámo, táto
A jinak na všechno
co odstín zlatý má
v průzračném nebi
A jinak na všechno
jak to ráno býti má
a nikdo o tom neví