(Jiná, 12.12.2010, basne)
S dlaněmi špinavými od sazí,
za stíny svých odlišných druhů,
zas rok se s rokem tajně schází
a míří k předcílí zvěrokruhu…
Podél stříbření těch laskavých Štírů,
přes příčky již zaplněných krmelců,
u zmrzlých hávů šitých řekám namíru,
až k prvním krůčkům zvídavých Střelců…
Zrovna jeden tu dnes slavnostně vrcholí,
hřbetem vlníc v lehku malých vzletů,
šťastný za své bytí, za různorodost světů,
že vůbec nic jej už nikdy neskolí…
Když vločky se k zemi pohádkově snáší,
do hřívy váže si symbolické stuhy,
s váčkem do sněhu cinkavě práší
a vyndává ostré šípy, jeden za druhým…
Pokládá mezi pentle v paprscích zlatavíc,
dnešním dnem zase o jeden víc,
že žádná linie už nestrádá,
když osm se jich úderem noci
…třpytí ve dvou řadách…