(Radek.oslov.Šafárik, 19.12.2010, basne)
Červené tváře, zmrzlý nos,
poletuje kolem kos,
chce něco sníst, třeba zrnko máku,
prostě něco do zobáku,
ty se ale usmíváš,
sem tam se vzhůru podíváš,
jen zas vločka padá,
máš přaní, a ty máš rada,
řekneš jen, něco si přej,
a ty, vločko, neroztávej,
až do polštářů se zachumláš ,
vlasy své si rozčesáš,
pak si ani nevzpomeneš,
rychle na to zapomeneš,
že jeden kos,
zpíval nám pro radost
a v každém břehu
padá něha do sněhu.