(kulishak, 20.01.2006, basne)
nic nebolí, tak jako žít
zas cedím novej den
sám sobě jak indickej čaj
ze sáčku černejch drobků
co čas mi ze stolu smet
zas žiletky tahám si ven
z dlaní co mi tam daj
ti co znaj mou hrobku
můj život, celej můj svět
zas mý srdce bije si dál
i když sákne přes fáč
krev co jsem ti dal
zas jak by se smál
slyším svůj vlastní pláč
říkat „tak už to sbal“
zas šeptám si cizí verš
co v hlavě ho mám
zas mačkám duši jak veš
tu bolest já dobře znám
nic nebolí, tak jako žít