(patrikus, 04.01.2011, basne)
Z prvních lásek zbyly jenom dopisy,
z druhých už i nějaká ta fotka.
Ze třetích rozmaruplné procházky
v prošlapaných polobotkách...
Chci tě takového, jaký jsi,
řekla dívka se startovním číslem čtyři.
K naší lásce chybí už jen podpisy,
a já vím, kam ta holka míří...
Čtvrtá láska v pořadí,
v srdci mém si zařádí.
Už jsme spolu řadu let,
na naší lásku jsme si zvykli.
Tam kde je vůně života,
racek se z nebe chichotá.
Nemáme si co rozmýšlet,
žijeme spolu jak se dá
na abonentní cykly.
První lásky jsou už dávno minulost,
druhé zvolna ztrácejí v čase.
Třetí smrdí, jako tři dny starý host,
jen ta čtvrtá podobá se spáse.
Drží se, jak klíště, na věčnost,
od své lásky směle předává mi klíče.
Už kručelo mi v srdci a to dost,
jak v žaludku nějakého dříče.