(Kapka, 09.01.2011, basne)
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Když se mi zachce opustit zemi
k obloze vztahuji paže
nohy jakoby šlapaly vodu
stoupám, do výšky se vznesu
plavu vzduchem a báječně je mi
v modrém dnu bez zemské tíže
dosáhnu až nejvyššího bodu
pak do bílých květů klesnu
znovu se odrazím a už to vím
já si létám! Jako ptáci...
škoda, že je to jen sen bláhový
s úsvitem se kamsi ztrácí
~~~~~~~~~~~~~~~~~~