(Oduševnělost, 22.01.2006, basne)
Nedávno mě navštívili,
čtyřka strašná,sehraná,
krev z mých žil spolu popili
a já malá,tichá,sama,
bezbranná.
Žaludek se svírá při pohledu na ně.
Rozum řičí smíchy,srdce tasí zbraně.
Jedou neznámo odkud,ale známo kam.
Na mě.
Všichni spolu,zato každý sám.
A jak hrozně znějí jejich jména,
koně vzpínají se,od hub kape pěna.
..Hněv..
..Hrdost..
..City..
..Ponížení..
a já utíkám pryč,už mě nedohoní.
V přívalech mých slz snadno utopí se
a pak jedou vstříc další
CITOVÉ APOKALYPSE