(Sladkalu, 16.01.2011, basne)
Slova sladší, nežli soudek medu
a na jeho dně, nepatrná kapka jedu...
Rozplývá se v sladkém opojení,
zákeřná, přec poznat není
a pomalu jak šnek, tráví údy tělu.
Neviděna, neslyšena, žije uvnitř nás
trpělivě číhá, čeká na svůj čas...
Lákavá, třpytivá jak diamant,
je kapka jedu !
Obalena medem,
tiše plazí se námi jak had,
kroutí se a svíjí, má hlad...
Nechte ji hladovět a spát,
a na lásce,
jedové zuby si vylámat !