(Helena Lovecká, 27.01.2011, basne)
Můžu si zvolit
co je a není
můžu si zvolit
že tohle ne-bolí
Můžu hledět na zlomené srdce
nebo na jeho dvě silnější srostlé polovice
Můžu vědět
a nebo taky ne
můžu se sebou být
a vidět vše jako nevinné
můžu se rozhodnout pro lásku bez předsudků
nebo taky ne
můžu se rozhodnout,
že vidím v neúspěchu příležitost pro další vývoj,
nebo důvod pro další trýznivé dny beze smyslu.
Můžu si zvolit, kým budu chtít být
a až tohle pochopím
STANU se pak přesně TÍM ...