(Lucie Teru, 28.01.2011, basne)
Jak si představujete
svého anděla?
Má křídla?
Bílou řízu?
Zlaté vlasy?
Nebo je to jen člověk
potkaný na ulici
ve chvíli
kdy vás prozřetelnost zdržela
utrženou přezkou
na střevíčku barvy malin
Usmál se?
Zdálo se vám že ho znáte?
Vídáte ho ve snech?
Je to milenec?
který každým dotekem
probouzí návaly energie?
Přítel?
Vytrvající s vámi
i v obdobích kdy chcete
být sám a nemluvit jen být?
Mluvíte s ním?
Modlíte se k němu?
Cítíte ho ve své krvi?
Jaký je váš anděl?
Ten můj
má na rameni tetování
černých křídel
a dlouhé vlasy
barvy bouřky
je nahý
je plný jizev
je krutý
a je krásný
jako hudba
která umí mrazit
jako ledová pláň
jako letní teplá noc
plná měkkého světla
Umíte vidět
zavřenýma očima?
Umíte číst
v lidech které potkáváte?
Váš anděl je tam na dně
pod povrchem
kam každý nedohlédne
Cítíte?