(Fialový svět, 28.01.2011, basne)
„Chovej se dospěle“, vždyť už jsi velká,
teď už ti dobrou noc nedává včelka.
„Chovej se dospěle“, vždyť už dost je ti,
ženy ve tvém věku mívají děti!
„Chovej se tak, jak se dospělí mají“,
je to svět, ve kterém hříchy se tají.
Tak si nech slzy, pláč, výčitky, řvaní,
a staň se dospělou noblesní paní.
„Nechovej se jako dítě“, slzy v sobě udržuj,
ztrapňovat mě vyváděním dál se neopovažuj.
Tak víš co, ty „mistře adult“, teď ti řeknu něco já!
ty jsi prý ten nad věcí a já jen holka pitomá.
Ale povím ti to takhle – chováním svým v právu jsem,
city narovinu dávám, prostě otevřená jsem.
Řevem, pláčem, výčitkami ventiluju pocity,
jichž je přeplněno srdce, které zlomil jsi mi ty!
Je to tedy tvoje vina, že teď bývám dětinská,
tak si nechej řeči typu – „to se mi snad jenom zdá“!
Jsem jaká jsem a takovou míním taky zůstat,
a jen PO SVÉM se se světem dospělých srůstat.
To není o dospělosti, já jsem prostě svá,
ta naivní romantička – takže dětinská?