(Squat_the_world, 31.01.2011, basne)
Večeři polykám.
Střepy zla
a bramborovou kaši zážitků.
A zvoník
vorař
lidský moskyt
s podlitinou malosti
se prochází mrtvým arboretem.
Až na dřeň baru
ambicí strachu.
Za plentou je tma.
A na dně jikra naděje.
U zdi stojí přítel robot.
Bakelitový Bůh
a slova z cínu.
Přichází k baru.
Rozlévá dětem kumys
do dlaní.
Mlčky se sype ticho a
cinká o linoleum.
Krvavý hlubotisk
zůstává po něm
na místech
kudy kráčeli flagelanti.
Za plentou je tma.
A na dně jikra naděje.