(Luciasek, 24.01.2006, basne)
Doušek pravdy hořce chutná,
zní jako rozladěná loutna.
Lidé se před pravdou zavírají
a sladké slovíčka poslouchají.
Jakoby tě někdo ledem opařil,
a zmatek a žal ti opatřil.
Náhle se ti otvírají oči
a vše se kolem tebe točí.
Pravda stále za dvěřmi čeká
a hosté v domě leká.
a nakonec ji zve dál,
ten kdo se jí nejvíc bál.