(ZILA78, 05.02.2011, basne)
Jsi tak klidná
oči kovově kalené do modra
jsi tak krásná
víc už by jsi ani být nemohla.
Vlasy jako baroko
oheň co v nich se utopil
střídmá jen tak na boso
jen měsíc krásy tvé se nedožil.
Protože slunce na tebe žárlí
tak ráno nastalo dřív
paprsky tě ale ještě víc krášlí
jsi prostě osmí div.
Jsi víla
královna múz
krásou nekonečná
jsi síla
před tebou padne každý muž
ale tím nebezpečná.
Všechny ti závidí
ale tvá krása
vychází i ze vnitř srdce
jsi tak čistá,strach jim to nahání
jako očista,spása
nesou to trpce.
Vše co vymyká se normám světa
co není měřítkem,metrem
je obestřeno tajemstvím
už padl rozsudek,zazněla poslední věta
ukázali na tebe prstem
jsi posedlá čarodějnictvím.