(joal, 22.02.2011, basne)
Miluji bílé hluky,
Rauschen, Rauschen, Rauschen...,
když představuji si déšť
v uzavřené místnosti a buky
vyrůstající ze stropu, snažíce se nést
celou tíhu podlahy.
Přecejen potřebuji hodně odvahy,
abych mohl žít,
abych ve vzteku nerozbíjel džbány vína,
abych spatřil krásu, která mohla by
unést mě do nelidského klína,
abych počal být.