(zenge, 10.03.2011, basne)
Snad někde mezi mraky
a nebo .... výš
tam kam jsem pouštěl
kdysi draky
tam nedohlédnou ničí zraky
a nejede žádnej zdviž
ač stár a viděl jsem to všelijaký
tak stále věřím na zázraky
a jsem tomu nebi blíž
..než dřív
tak slyš
dokud jsem živ
to v knihách není
neřeknou ti
je to jak proutí
uvnitř těla
na čelo křížek že ti dělá
a mluví učeně?
Bůh není ta tvář na stěně
vesnických kostelíků
bůh to jsou rána na seně
a léto v řekách...v dětským křiku
a zrodů okamžiky
i v smutcích konce
a v stráních zvonce
i bída v chalupách
a láska na rukách
a u cest prach
a z hvězd drah
na druhém návěstí
radosti...bolesti
...smrt.