(Láďa, 10.03.2011, basne)
Drogou jsou mi pouze dívky nádherné,
nekončící chvíle v klínech jejich úchvatných,
hledání cesty začínající v jejích očích,
jen pohledem hladit a slova nechat činy znít.
V pár minutách vzrušení, chvíle několika dechů,
ulehání do míst, tříslům nejblíže,
v nichž hledám útěchu po pár snů,
a samotou tak stává se společnost.
V hledání nachází se místa schována,
kde pohladit dokáže pouze něžný jazýček,
s pár dotyky nikdo nezarmoucen,
v mdlobách, tajné vzývání perverzních choutek.
Ňadrům postavil se vstříc, nebojácný,
k výšinám hlavu zvedajíc, hledajíc,
kam jen oči tolikrát těkají,
bez hranic, nikoliv vzrušení.
A tak…
Dívky jsou drogou jedinou,
bez nich už cesty nikam nevedou.