(Tomáš Přidal, 10.04.2011, basne)
Na oltář z andělské náruče,
pokládám slovo vážného přiznání,
vlahý vítr čechrá mi vlasy,
sama sebe se ptám:
MUSEL JSI ODEJÍT?
V mozku mi zašumí
vlny rozbouřeného vědomí,
na srdce zaklepou boty od jara,
v očích se zalesknou slzy
s otázkou:
MILOVAL JSI MĚ?
Nad hlavou mi káže
Matouš s Markem,
Marnotratní apoštolové,
zvící pravdu v mé tváři.
Musel odejít, i když Tě miloval,
bojoval…
…ale prohrál život…
říkají
utopena v slzách
nadechuji se
k poslední otázce:
NELŽETE?
…za okny se spustí déšť…