(ZILA78, 11.04.2011, basne)
Strnutí šíje
až k basu
propadly se ti hlasivky
tvé srdce žalem vyje
k ubývajícímu času
do teplé nádivky
plné promarněných příležitostí
a nesčetných náhod
kdy tvé bažiny neprostupnosti
zavinily pár citových nehod
havárie
vykolejení
duševní eutanazie
vztahové vyhoření
sedíš
necítíš
jen zuby okusující ret
nevíš
nesvítíš
jen tma a led
v očích
prázdno
černo
nic
co nehojí se
zvadlé obočí
chladno
temno
jen skic
tak otevři se!