(Tamara, 13.04.2011, basne)
Tepla jsme se namlsali,
dnes stahují se černé mraky.
Sněhové vločky na zem padají,
snad zimní královnu volají.
Zima se nechce vzdát,
na trůnu by chtěla stát.
Krajinu schovat pod bílou peřinu,
zamrznout stromy plné pupenů.
Kde jsou ty dny, kdy milenci
na teplých stráních seděli?
Při žhavých polibcích
do očí si hleděli?
Usměvy z tváří se ztrácí,
ledový vítr fučí ze strání.
Ruce zebou, tváře studí,
do bund jsme zachumlaní.
Napjatě poslouchám zprávy o počasí,
kdy se k nám zase jaro vrátí.
Pár dnů jen zima potrvá,
pak přijde zas jarní pohoda.