(Edmond Kadad, 13.04.2011, basne)
Rád bych prošel se za svitu luny
S tebou ruku v ruce
Avšak jak jeho tvář zdobí duny
na mé duši je děr více.
Jak on vzdálený je od milenky Zemi
Jak ona vzdálena je od něj.
Tak mě vzdáleny jsou všechny ženy,
Země, měsíc a nejvíc naděj
Ty srdcová dáma a já spodek nejnižší
Já nemám trumfy hrát o pihy tvé líce.
Kolik pih máš? Ač dáš číslo nejvyšší,
na mé duši je děr více.