(makretka, 31.01.2006, basne)
V mrazivých ránech
která do oken nám dýchají
jsem sama za sebe
jako kapka deště
zapomenutá v moři
trápení...
S čelem přitisklým na sklo
myšlenkami v nekonečnu
a se snem o vyhřátých plážích
na víčkách
na konečcích řas...
Pojď ke mně..
Chci slyšet o tom proč se nebrečí..
Tak pojď..dívej se mi do očí...
***Začínáme***