(Radek.oslov.Šafárik, 16.04.2011, basne)
vykřiknu do ticha
banální slova o klíčích
co na krku se houpou
někdo křikne
"Tak buď ZTICHA...."
co je v očích
co záblesku se koupou
pozdravím měsíc
"řeknu tak se měj"
kdo nazuje ti střevíc
tak vzpomínej
já jsem asi lhář
co v prachu ztrácí tvář
lituji nedopsaných řádku
mezi tím chci číst
spletenou krasu z šátku
jen obrátit list
pocit co ve tváři dýchá
a ztrácí do ticha
jen něco ve mně křičí
posílá polibky do noci
vše krásné ničí
jak mlčící,jak v bezmoci
v závrati je nadepsáno
Naděje co má JMÉNO.