Ach ty lidské dcery! (Čert kontemplující)

(Juan Francesco de Faro, 30.04.2011, basne)

Podvečerem na zahradě
na jabloni blízko zradě
své vlasti a domova
v čase stále více šerém
pokárán byl Luciferem

Dva dny poté na cesmíně
kontemploval o své vině

Zoufalství i obnova:

Stálá snaha vypadat
jako jeden z nich
mě sebeodcizuje
i plodí strádání

A držet pořád na uzdě
ironický smích
rozmach drzost hněv
i lítostivý pláč
zas nutí do psaní

Cítím se teď jako
černý beran který
chtěl žíti bez lhaní

Ach ty lidské dcery!

Jen samé zklamání…

Dlíti tady jako
vyděděný mnich
jenž nemá žádné sluje
osamělý trosečník
jenž příliš dlouho pluje
na pouhém voru
po vodách širého oceánu
i ulovit má mořskou pannu
a proudy jsou stále silnější!

Nakouslá Luna jen připomíná
že Slunce teď svítí pro jiné…

Teď upínám se touhou k ránu
jak utajený orel mořský
jenž sotva život supa vede
jak ustájený býk
od něhož mléko žádají

Mluvím stále nahlas
však jako bych byl potají

Tak vzepřít se svým zásadám
jež stejně nejsou mými
a brání nekonečným hrám

I nepropadnout chtění:

Jak zločinné
obětovat rohy
za příslib křídel
od padlých andělů…

Tma
houstne na obzoru

Rozostřené soustředění?

Jsem čert
pro mě nic dost černé není!

Navzdory nerozbřesku
srdce plné vzdoru
a bránící se lpění

Sejmout štít jenž oči kryje
hledět více vpřed a v dáli

Pomyšlení na harpyje?

Ne!

Rozjitřené zvědomění!

A náhle cítím
jak doplul bych teď na ostrovy

Mým průvodcem je los
a konzultanty sovy

Travnaté pláně
jezera potoky a bory
hluboký sníh bažiny
a zcela v dáli hory

Teď toulám se sám po lese

Kdo bojí se to nesnese

Není to jen pouhý sen

Ten by se jen zdál

Dál
rozvíjet teď třeba vlohy
jejichž centrem jsou mé rohy
nestydět se za kopyto
netahat se o koryto
nevzývat jen slepě bohy
neproklínat ocas svůj
i tancem hrát hru na parohy

Drak čert víla mokrý šos
žralok sklidil dlouhý nos
orel tygr havran kos
umožnil že bájný los
táhá opět žolíka

Ať se srdce zazelená!
sází nejvíc na jelena

Sob jen v dáli naříká

Ať vzhůru jsou teď trpaslíci
ať posvětí mi moji svíci
ať v dáli muflon oranžový
vábení uslyší soví
ať medvěd ve svém brlohu
zaujme vhodnou polohu
ať havran s okem kocoura
a se zobákem kosa
ať sojka jako netopýr
a zároveň jak vosa
ať sněhobílý osel v poušti
ať kapři pstruzi taktéž tloušti
mě v tuto chvíli neopouští…

www.liter.cz