Tak komu mám věřit?

(wendy.poezie, 06.05.2011, basne)

Pořád s někým, přesto neustále sama,
Zábavná holka, zároveň naivní nána.
Věřím těm, kterým bych neměla,
Jsem ďábelská duše s tváří anděla.
Pro ty nepravé pláču, těm hodným se směju,
V lících široký úsměv a přitom potichu kleju.
V očích veselé ohníčky a za nimi slzy,
Říkat: „To nevadí“, když všechno tě mrzí.
Mít báječné přátele, ale nevidět ty skutečné,
Rozeznat co je k užitku a co zase zbytečné.
Jak vlastně poznám, kdo je na mé straně,
Kteří stojí mi za to, abych bila se za ně?

www.liter.cz