(Gaia.M, 12.05.2011, basne)
Za hříchy své se stydí,
pocit viny cítí,
zloba a nenávist,
že to jinak mohlo jít.
Do zrcadla se už nedívá,
tvář svou proklíná.
Je to mrcha, kterou nechtějte znát!
Měli byste se o své životy bát,
zvlášť chcete-li jí kus sebe dát.
Měli byste s křikem utíkat,
a už se nikdy neohlédnout,
dveře před nosem jí zavírat,
a rychle vypadnout!
Je to mrcha a já ji nechci znát!
Neumí štěstí či lásku dát,
umí jen ubližovat a sladce lhát.
A v pekle se už na ni začíná voda hřát!