(jita.1965, 13.05.2011, basne)
.
Život je jak širý oceán
a já jenom drobná perla malá,
co ranám osudu se vzdala.
Do náruče jak do lastury
schoulím se k Tobě, chci zahnat chmury.
Chraň si mě, potichu šeptávám.
Život je ztemnělá hlubina
a duše má touží po perleti,
náruč Tvou hledávám po paměti,
náruč, co tak něžně objímá.
Drž mě a hýčkej, ať vlnobití
nesmáčí mého snění třpyt,
ať osud si do svých zrádných sítí
netroufne lásku nám odchytit.
Polibky jako z vodní tříště
zahrň svou perlu v objetí,
co našla v Tvé náruči útočiště,
v lastuře ze snové perleti.
.