(Cecilka, 03.02.2006, basne)
Máš pocit, že se ti svět náhle hroutí...
že zítřek nemusí dle představ být,
že jsi šla daleko... a na konci své pouti
máš cesty další... a na nich leží sníh...
Zkus nedívat se kolem po obzoru...
stejně támhle za kopec nevidíš...
máš vedle sebe člověčí oporu,
co pro chlad nabídne ti třeba teplý plyš...
Pro další chůzi boty zašněruje,
aby ses nemusela tolik namáhat...
věř mi, že vedle tebe moc dlouho stát bude,
až než začnou tvé cesty rozkvétat...