(Jaine, 28.05.2011, basne)
Bezesná
Byla noc a pro mě den,
kdy se dívám do tmy ven,
na lampu co září ve tmě tiše,
a vedle ní noci přízrak dýše.
Pára mu stoupá od tlamy,
oči se šílenstvím leskou,
beze strachu a bez hany,
vyje svou písničku tesknou.
Nocí se šíří tóny táhlé,
a budí ze sna lidi náhle.
K mým uším se nenesla-
moje noc je bezesná.
Koukal jsem v ten noci den,
kdo jest přízrak lidstva ten,
co krade sny z poza víček,
a vkládá je do barevných sklíček.
Na chodníku vyla tence,
zrůda zvaná dekadence.