(zenge, 10.06.2011, basne)
Schovávám
do košů z proutí
jak cetky z poutí
to co mne rmoutí
Ty kobry jedovatý
pouštím pak mezi vraty
o sudý neděli
navečer vsí
to aby věděli
že život psí mám
Nemávám
rozjařen z oken vlaků
oslavám se vyhýbám
na pelech v černým saku
..uléhám
to aby věděli
že jako pes se mám
Schovávám
ten život na jindy
jak sirku poslední
ve vlhkým ránu
jen jednu ránu
pak štemplem
v lejstru ouředním
otevřou bránu
knihy mrtvých