(Kalypsó 2, 16.06.2011, basne)
Vonící květy při západu slunce
vzpomínky dávný a tísnivý chlad.
Zamknu až navždy svý bušící srdce
temnota a chtíč pomůžou mi snad.
Perem mý touhy píšu do tvý kůže
tajemný znaky a znamení.
Nikdo, jen ty mi dnes nepomůže,
když trápí mě zváštní mámení.
Pro lásku brečím a schovávám stud
v těch nocích touhy ve tvém pokoji.
Jen mlčky hladím tvou mužnou hruď
ty roky smutku mi za to nestojí.