(Beznadějná, 20.06.2011, basne)
Můj život, ach,
jak krásný na pohled se zdál.
Sotva však, jak oči jsem přivřela,
jen si se mnou hrál.
Občas velká bolest přišla,
za chvíli další, nepřál mi osud,
Že by však nenávist k životu vzešla,
říci se nedá, dosud.
Miluji ho, stále.
Občas mám však na mále...
Něco mi říká, že držet odstup mám,
že si život příliš snadno užívám.
Avšak proč brečet,
život je těžký, zkus se smířit.
A štěstím zářit, štěstím vířit.
Rozdej mnoho, chtěj však méně,
jednou se ti vrátí to, ve větší měně.
Jednou budeš šťastným,
zkus se rozdat.
Pak lásku najít a lásku poznat.