(Acheiron, 21.06.2011, basne)
Noc je kouzlem posedlá
však bludičky šly spád
v přítmí stromů, v houštinách
tančí zvláštní hlas
Zpěvák s křídly z pavučin
a moc, jenž dobře znáš.
Hlásek, naděj v něco víc,
co nesmaže už čas.
V lese zvláštním zakletém
pod hvězdou stou
v hvozdu tichém staletém
ten hlas si hraje s tmou
Snad jednou měsíc zasvítí
a prozáří noc
Pak možná spatříš pod sítí
tu starodávnou moc
A mluvčí z křídli z pavučin
Jehož ze snů znáš
Ti řekne, v dobách bezmoci
„Dítě, neměj strach"
Dnes však čeká v houštinách
kde zapomněl jej čas
v tom tichém hvozdu prokletém
na návrat čeká zas
Až lidé tohle pochopí
a zmoudří posté snad
on k nim opět přistoupí
Svá slova řekne zas
Tak vrátí oheň do srdcí
v nichž soumrak pohřbil žár
a křídli z jemných pavučin
pohladí snů tvář