(whiolet, 05.07.2011, basne)
Pod žárem slunce,
hnije moje duše...
A černé inkoustové srdce,
je výsměchem dnešní doby....
Po lýtkách,
stéká mi krev...
Teplá, živá,
má... přesto dnes bezcenná...
Zvracím,
své schnilé nitro....
Pod pouliční lampou,
tam kde jsem kdysi hledala naději...
A nebe nade mnou,
pláče jako kdysi můj otec...
Když jsem se vracela domů,
s marihuanovým kouřem....
Jsem jen loutkou,
a tak padám na zem...
Nitky jsi přeci přestřihl,
už včera, hajzle....
Nenuť mě,
vzdychat nad promarněným životem....
Stačí,
že lituji svého ztraceného srdce...
Tak až naposled vydechnu,
a řeknu tvoje jméno...
Už mě nebuď,
chce se mi spát...
+Spánkem věčným+