(BiTeR, 19.07.2011, basne)
Rád bych se představil.
Jsem bílý havran, asi mne neznáš.
Ne náhodou jsem u tvých dveří zastavil.
Už delší čas v mé hlavě pobýváš.
Kdysi jsem volně létal,
pak mi jedna dívka vzala svobodu.
Já láskou byl jsem zmítán,
pro jinou žít jsem nemohl.
Zamilován létal jsem krajem,
nic lepšího jsem před tím nezažil.
O žádnou jinou neměl jsem zájem,
avšak život mi past nastražil.
V mém oblíbeném údolí,
z výšky zahlédl jsem květinu.
Prokletý můj zrak sokolí,
byla krásná, podobna leknínu.
Sedl jsem si vedle ní,
bez rozmyslu přivoněl.
Od té chvíle jen já s ní,
na světě rád bych osaměl.
-----------------------
Později probral jsem se ze spánku.
Smích mě přešel, byla pryč.
Utekla, ozvalo se ve vánku.
Nyní marně hledám její novou skrýš.
-----------------------
Tak to bylo a co je teď?
Pln radosti tu sedím ve stínu,
a smím složit báseň tomu leknínu.
Tobě!