(šuměnka, 19.07.2011, basne)
*
Na fialovém nebi
jsem víla ztracená…
Z hvězd obrysy mám křídel
jenž stíny zkouší přebít
a poutají má ramena
Mé náramky jsou klidem
A dokola se točí
Má vyrovnanost je můj pás
Čelenka zas můj vjem
co třetí mívá oči
a pravdomluvný hlas
Šestého smyslu lem
Na dračím čenichu
tam, mezi pohledem
a jeho šupinami
postojím pro psýchu
pro platný teorém
Pro štěstí jedné dámy…
*