(Claires, 26.07.2011, basne)
Vláčím za sebou tenkou tkaničku všech barev, teď. jako předtím.
Je pocákaná
bahnem,- je bělené.
Je pocákaná hlínou bělenou.
Ta tkanička je bílá, myslím,
teda čistá.
Ale přece nenííí.
Vlní se přírodou, vě větru naklání se souběžně s trávou. Funí. Cítí se být součástí přírody. A přeci neni.
Kurva! Ulítla mi.
Taky Dobře.