(Henry_propper, 27.07.2011, basne)
Tvé oči jako pomněnky,
co ráno vztávají,
já mívám pouze doměnky,
jak oni se mívají.
Tvůj úsměv jako ranní rosa,
lehká, měkká a krásně vypadá,
ty po ní chodíš bossa,
co tě to jen napadá.
Voníš, jako tísíc konvalinek,
které někdo ráno nasbíral,
tohle to má velký účinek,
musím si dopřát odpočinek.