(Jiřík Holík, 02.08.2011, basne)
Báseň za tisíc slov,
tímto heslem se řídím,
co říkáš,? to by šlo?
Jsou však chvíle,
kdy ani básně nestačí.
V tu chvíli si,
ale s polibky vystačím.
Líbat tě stále dokola,
už to není jen holá představa.
Nikdo krásněji líbat neumí,
až mě to dohání k zbláznění.
Kdybych měl mít jedno přání,
přál bych si tebe bez váhání.
Já vím tož bláznivá to představa.
Však doufat budu,
že nadejde den,
kdy splní se můj sen,
a spolu zestárneme.
Než nadejde náš soudný den.