(Lucijena, 15.08.2011, basne)
pravda je ve víně
a rozinky v rohlících
z pekárny
na Karláku
stíráš mou melancholii
foukáš mi pod uší
šílené rozechvění
co se
tím
změní?
modrooký čerte
modroočko
můj rozcuchaný nepříteli
máš ústa jako med
a slova
po hřídeli
nesmyslně vlníš
sušené růže
sedmikrásky nosíš
a prstenní jemnocit
z výšek se snáší
přesto však
utíkám
ještě se za mnou práší
.
už jenom rozfouknout
smíchopel
(tak aby přiletěl bůhvíkomu)
-aby(s) mě třeba zase chtěl-
pro ten smích