(James Libustka, 22.08.2011, basne)
mačkám slzu zpátky do oka
neb s další
již mé víčko promoká
mačkám slzu zpátky pod řasy
tak nelehko se s pláčem zápasí
nakonec prohrávám svůj boj
vzdávám se
odkládám pýchu
svou zbroj
prohrál jsem další bitvu o slzy
však v té další
má duše jistě zvítězí
v té další
budu opět tím králem
co zvítězil nad smutkem
i žalem
usednu na trůn
a pod masku skryji tvář
zahalen v hermelínu přetvářek
jen já
obyčejný lhář
lhář
co snaží se obelhat své nitro
své city
lhář
co jako hladový pes
hltá své lži
a stále není sytý
je čas odložit korunu
a poklonit se hluboce
je čas kleknout na kolena
a nechat volně žít
své emoce
je čas plakat
a pláčem ulevit své duši
ronit slzu za slzou
a vnímat
jak srdce v hrudi buší
je čas si přestat lhát
a podívat se v sebe sama
je čas se přestat bát
neb další šance
již nemusí být dána