(zenge, 05.09.2011, basne)
Když slunce je v zenitu
na obratníku Raka
v červnovým slunovratu
tak vítr jak Manitou
volá mi přes údolí
snad ještě za svitu
dechem svým láká
a mne pod botou bolí
ve městech dlažba umrlá
cedule exitů
a ptáků lety za oblaka
v oku mi plá
a neklid krev zas vaří
a žena řekne lháři
tak běž si zase
a na cesty mi sbalí
a chytne v pase
tak jak to jiná neumí
a šutry v Lhase
i písek pouští
má její vlasy
a lesy zašumí
jejím hlasem
nad souvratí
..ví že se vrátím.