(Diablek, 29.09.2011, basne)
Pro kousek pohlazení přišlas,
možná pro kousek něhy.
Možná, že samota Tě donutila,
přemýšlet o sobě bez arogance,
bez drzosti, s povzdechy.
Dívám se na písmenka,
která tečou z Tvého pera,
cítím bolest a sevření srdeční stěny,
ale "muži nepláčí",
i když to bolí.
Pro kousek pohlazení přišlas,
možná má slova útěchy pomohly Ti,
jak rád bych Ti je řekl tam,
kde mezi námi nebudou žádné stěny...
...kde nejsou lidé,
kterým své srdce teď do dlaní vložila jsi.
Už nezbývá moc času,
říct Ti,
...jak moc chybíš mi.