(Houda, 03.10.2011, basne)
HLÁŠENÍ NAHORU
Bože...!!
to jsou tak milí lidi
co se mnou bydlí
v jedný cimře, u jedonoho stolu
jak se usmívaj, ty lidi v sobě maj
snad boha rodinnýho krbu na svým hrbu !!
Ta malá, když pohled protočí
...tati ! ...tati !...
dětství se mi vrátí
a do očí slzy, nejsem zvyklej
couvat v kočáře a vzdávat se tak brzy
tohle však na čáře projedu brzy
a srdce do kalhot mi skočí...
A ta velká, když mi nese kávu
dřív, než se probudím, a hněv
si utře do rukávu a když se usměje
vím, že zas ráno je a že jsem
doma, a když mi hlavu pohladí
a dá všechno co má
pokloním se i nadvládí...
Bože, tys ty lidi miloval
když sis jejich duše maloval
do památníku, sedíc na patníku
a nohama klátil, dík, fakt dík...Bože
žes mě do hry vrátil a vztáhnul ruku na nebe
pro mně...dík za ně...
a dík za sebe !!