(Verýsek, 03.03.2006, basne)
Svět je bílej kouř
co mezi prsty uniká,
zvětralej rum,
Tvůj smích – smích cynika
Svět je nádherná chuť bez tíže
usínáš
svědomí nehryže
Svět je jedna velká postel
se siluetou Tvé nahé krásy,
na Tvém břichu
stigma hříchu
Svět je pohled na dno poháru
v němž topím myšlenku,
co přivádí mě do varu
Svět je joint poslední
pojď, lásko,
ještě jednou
než se rozední . . .