(JardaCH, 08.03.2006, basne)
Máš oči vyplašených šelem,
jež k útoku se chystají,
a umíš také mluvit tělem
o pekle - nebo o ráji.
Vlasy ti tečou na ramena,
máš pyšný výraz - kdo tě zná? -
a všechno říká, že jsi žena,
vždyť krutá jsi, i líbezná.
A umíš hasit moji žízeň,
jak rosa, která prýští z hvězd,
chci mít rád chvíle, kdy tvou přízeň
můžu jak relikvii nést.