(Luk, 12.03.2006, basne)
Samota se často stává,
každý si jí prožívá.
Nálada již není hravá,
spíše hodně tíživá.
Cítíš stesk a chlad,
po tom kdo ti chybí.
S kým postavil jsi hrad,
hrad s velikými cíli.
Najednou se ti však chatrný již zdá,
jako kdyby v základech.
Když láska tvá je v dáli dál,
snad byla chyba v pochybech.
Proto na ně zapomeň,
chyť se za nos a běž dál.
Na pěkné chvíle si hned vzpomeň,
však tě má někdo v dáli rád.