(Popelka, 16.12.2004, basne)
Miluji ho, chci ho moc,
vyhlížím ho, čekám dlouze,
každou, každičkou noc.
Bude vyhověno mojí touze?
Drásá mě to, co pak s tím?
Přijde, nepřijde, už se lekám.
Jídlem se snad uklidním...
Nepomohlo, stále čekám!
A když se mu odevzdávám,
už je skoro nad ránem.
Ani nevím, kdy to vzdávám,
spánek je tím tyranem.